No tak v poslední době nějak moc myslím na mýho psa...Umřel před rokem a něco...A mě je to líto...to se dá pochopit,ale já sem byla ještě malá a vůbec sem si s nim nic neužila...Nevěděla sem,že mi to pak bude líto...Jako,ale aspoň ten poslední den sem ani nevim proč ho chránila...Táta na něj byl naštvanej,protože mu "sežral"botu...No a chtěl ho potrestat no a tak já sem se ho zastala...A pak když se máma slunila tak se okolo ní pořád motal a tak na něj pořád křičela,ale mě ho bylo líto,tak sem se ho pořád zastávala...No a když sem chtěla do bazénu,už sem tam byla jednou nohou,ale pak strašně vyštěk a skácel se k zemi...tak sem vylezla a běžela k němu...táta se mu pokoušel znova nahodit srdce,ale marně...Já sem zdrhla do pokoje a brečela...a pak sem vzpomínala jak se to odehrálo...a vzpoměla sem si,jak se na mě smutně koukal...Fakt nejhorší bylo,když sem ho viděla,jak umíral...a pak taky bylo drsný,když sme ho pohřbívali....
Jako teď mam totál mokrou klávesnici...ještě že je voděvzdorná...A štěstí,že nikdo není doma:-)Nj...já už radši končim...nebo to fakt nezvládnu:-(
Jako,já vim,že už je to trapný,ale já si nemohla pomoct;-)