Tak tenhle sem objevila zde
Jmenuju se Kelly a jsem Zlatý retriver.Narodila jsem so jednoho krásného dne v krásném domě.Byla jsem jedna z pěti sourozenců.Moja maminka byla hodná pořád nás hřála a dávala nám mléko.Naši majitelé byli postarší lidé kteří byli v duchodu.Starali se o nás velmi dobře.Když jsme trochu povyrostli vypustily nás ven a sedli si s námi n trávník a hráli si s námi.Každý den byli s námi.Jeden den se stal ale osudným.Naši majitelé začli mít problémy s domem.Byli ve finanční tísni a řekli že nás prodají, ale ne pro to že aby z nás měli peníze, ale pro to aby sme se měli dobře.Bylo nám už 6 měsíců.Každý den přišli nějací cizí lidé a odvezli si každého z nás pryč.Já sem byla jako čtvrtá.Odvezli mě do malinkého domku de žila jen paní s pánem.Byli mnohem starší jak moji majitelé.Teď už vlastně bývalý majitelé...Moc se mi stýskalo po mých sourozencích a mamince.Byla sem velká a řekla sem si že to musím vydržet.V sousedním domku měli také pejska stejné rasy jako já.Každý den sme si spolu hráli a občas se podhrabali pod plotem a běželi si hrát do parku.Moji majitelé o mě měli strach ale nic se mi nikdy nestalo.Čas utíkal a od doby kdy jsem sem přijela uběhly dva roky.Jednoho dne když jsem hárala a byla s mým kamarádem tak mi bylo jasné že budu maminka.Jenže měsíc po tom co se to stalo tak mi zemřeli moji majitelé.Měla jsem je mooc ráda a bála sem se co semnou a mými štěňátky bude teď.Nikdy mě nechtěl protože lidé z okolí věděli že čekám štěňátka a nechteli mít doma tolik pejsků.Asi po dvou dnech si přijel mladý kluk pro nějaké věci do domu kde zemřeli moji majitelé.Když mě vyděl hned si mě odvezl k sobě domů.Bohužel nevěděl že čekám štěňátka.Zajel semnou na očkování atm mu řekli že mám štěňátka.On byl rád a nechával mě spávt u něj v posteli.Udělal pro mě a mé štěňátka velkou boudu na léto.Měl obrovský pozemek zaházený samými autami.Bylo to vrakoviště.Já jsem pořád hlídala ale on si to nepřál aby se mi nestalo něco špatného.Jednoho dne když mě pustil ven abych mohla vykonat svojí denní potřebu tak šel do domu a mě venku nechal samotnou.Běžela jsem k plotu protože tam stál divný pán.Pohladil mě a hodil mi kousek masa.Já ho samozřejmě snědla.To sem neměla dělat.Můj majitel to nevěděl.Hodinu od hodiny jsem cítila že je mi hůř a můj život se krátí...Můj pán si toho všiml...Po šesti hodinách jsem si lehla na mého pána zakoukala svýma velkými očima.Můj pán brečel...Moc se mi omlouval že za to může on...Snažila sem se mu říct že to není jeho chyba...že mě otrávil ten pán u brány...bylo už pozdě..nestihla jsem to..dostala jsem se do nebe a tam se porodila svá štěňátka a žila tu s nimi...můj pán se teď trápí protože sem mu to nestihla říct..snad to pochopí....
Jůjky Elis, to je tak kváásný...Sem u toho zkoro řvala.....Je to hrozně nádherný, já už ani newím jak to napsat.....Máš plostě ten nejky blogís....